preklad - Jiří Vondrák
Dusot kopyt dozněl, pluk už dozpíval,
Prach a dým už roznesl dech vánku,
Prostřelený kotlík rzí se pokrývá,
Zabili i mladou markytánku.
Málo nás tu zbývá s naší bolestí,
Nepřítel snad nikdy ani nebyl,
Kdo je ještě živ, ten mluví o štěstí,
Kdo už ne ten poslouchá ho v nebi.
Na závěru ruka, smrtka na blízku,
Duše vzlétá, hlava už se sklání,
Komupak to píšem krví do písku,
Příroda, ta nečte naše psaní.
Spěte, kamarádi, není proč se bát,
Velitelé narodí se zase,
Vojáčkové zase budou fasovat,
Od eráru věčné ubikace.
Spěte kamarádi, zpěv je jenom zpěv,
Nic nového na tom světe nění,
Zase bude láska, zase bude krev,
Jen nebude nikdy usmíření.
Věra Slunéčková a Milan Dvořák еще тексты
Оценка текста
Статистика страницы на pesni.guru ▼
Просмотров сегодня: 1