Ze tmy se rodí zkáza už nechci bejt v ní sám světlo, jak bílá spása mě přivolává ke branám
Všeho míra ke branám všeho míra ztrácím víru, pláču já se...
vzdávám, svět mě svírá vzdávám, chybí síla nedoufám, že víra neumírá bloudím, já bloudím v bezvětří sám
chmýří z ledu mě míjí v podivnejch obrazcích dochází mi fakt, že už principy neplatí, že tu čas je zdvojen, čas je zdvojen všechno chladně černobílý zdá se, já se
vzdávám, svět mě svírá vzdávám, chybí síla nedoufám, že víra neumírá bloudím, já bloudím v bezvětří sám
myšlenka se rodí vzpomínka se vrací pociťuju velkej třesk, procitám
a já vstávám, krev zas proudí vstávám, sen se hroutí padám, led mě míjí žádám, žádám já chci žít, já chci zase víru mít a už doufám, já už doufám vstávám, barvy se rodí mám, já mám šanci žít.