Jsem jak stín, jak mlha nad ránem, tichým oceánem,co v pramen se promění, jsem jak dým,co vzhůru stoupá, když vánek s ním houpá, tam vysoko nad zemí...
Ztracená bloudím dál svým snem, jsem ticho na stráních, jsem vítr na pláních... Ztracená bloudím dál svým snem, snad duši mi vrátíš a cestu mi zkrátíš ven...
Jsem jak žár,co všechno spálí, jsem ozvěnou v dáli,tu co ty neslyšíš, jsem jak den,co s nocí se střídá, jsem černá i bílá, ve světě zatměných...
Ztracená bloudím dál svým snem, jsem ticho na stráních, jsem vítr na pláních... Ztracená bloudím dál svým snem, snad duši mi vrátíš a cestu mi zkrátíš ven...
Ztracená bloudím dál svým snem, snad duši mi vrátíš a cestu mi zkrátíš ven...