V srdci splín, světlo a stín. Prach do očí napadal mi, dřív než je zamhouřím. Ve dne si sním, v noci nespím. Trápím se tím, chci lepší dny, snad si je zasloužím.
Možná že už bylo všeho dost, ani nevim kde jsem přešel most a za vodou břeh, to nebyl ten mech, do kterýho bych se položil rád. Byl jsem tam sám, bohatej, osamělej.
Chci najít klid, zpátky tou cestou jít a dojít až tam, kde cestu znám, kde nezabloudím.
Lidi mají v sobě tu moc. Zapálej se i pro pitomost a když oheň hoří,nikdo nevidí, že pálí si cesty k těm který měl rád. Zůstal tam sám, spálenej, osamělej.
Setří splín, světlo a stín. Prach do očí, napadal mi, radši je zamhouřím. Prach do očí, napadal mi, radši je zamhouřím. Prach do očí, napadal mi, radši je zamhouřím.