Hladil jsem láhev z který vylez Jin tak jsem ho jen dolil tonikem vypil už nevim s kym ráno se podívám kolik je prej jsem ďáblův syn mladej alokoholem politej jeden mi na rameni říká nech to bejt ale druhej ten rohatej furt říká polykej (yeah) večer procházim ty ulice vidim ty trosky co venku tu venčej pudly v noci v ulici manželce mě každá známost vydrží do rána když začíná bolet palice potom se probouzim v metru v panice další stanice (yeah) a asi nikdy se nezměnim pořád jsem mladej a pořád jsem vopilej a vaše pivo je bez pěny nevidim pohledy lidí tak tvrdý jak kdyby už 3 roky seděli všechno co dělám, jen pracuju, nahrávám, spim, čekám na neděli (ahh) nikdy jsme neměli nic ale hodně toho viděli nasrat na lidi co jenom seděli zatim co my jsme běžěli prej znají ty naše životy říkají co všechno nemůžem pořád jsme mladí a vopilí a vim že my nikdy neumřem
Bloudim městem prázdnej s flaškou vína a ve snech nasranej na svět níčim se chlastem píšu tu depresi v textech říkali utápíš dny říkám jim utápím sny všechny ty noci byly strávený v kleci vlastních myšlenek řek proto utíkám pryč a kolik z vás mě zná možná pár jsem dal sám zase si nalejvám další noc nejdu spát postávám opodál loků pár v sobě mám okolí nevnímám žít svůj život nestíhám (nestíhám nestíhám nestíhám) prej znají ty naše životy říkají co všechno nejde pořád jsme mladí a vopilí světem a serem na problémy z vejšek