Nemůžu uvěřit, bráško, že na tě vůbec už nevzpomíná, kdesi nad drahou flaškou, když je nálada nepovinná, málem jsem nadělal z kytary dřívka, že se mi o tobě už nebude zdát, chvilka zaváhání před vraty chlívka a je tu rok šestadevadesát, a máme rok šestadevadesát.
Fantys' vyplatil v Spartách a ani nebyla tak rozpačitá, vždyť co se na seně vyhraje v kartách, stejně se na zemi už nepočítá, cítím, jak na patách něco tě líže, něco, co ví, že tu budete stát, dokud se jeden z vás nepohne blíže, někam do roku šestadevadesát, aspoň do roku šestadevadesát.
Dokud se někdo z nás nepohne blíže, někam do roku šestadevadesát.
Upřímně řečeno - láska už dávno není to, co nedá mi spát, dva blázni v plynových maskách a všechno, co se nam nemůže stát, dokud mi tvoje srdce hoří jak svíce, takže i v tmách aspoň slova jdou psát, vážně netuším, co si přát více na konci roku šestadevadesát, na konci roku šestadevadesát ...