Pán z Velhartic chtěl víno, má svůj zvláštní ráz, svůj rub a líc, zprv trpké, ale milé zas, in vino veritas, in vino veritas. Chuť vína slaď a z čistého pij kalicha a s vodou ať nám nikdo víno nemíchá, když uzraje, když ze dna stoupá čerstvý kvas i pravda je, zprv trpká, ale milá zas in vino veritas.
In vino veritas, in vino veritas, číš zvednem v pravý čas, in vino veritas, in vino veritas a zpívat budem zas, in vino veritas, in vino veritas, někdy pravda musí dlouho zrát, počkám a dám si džbán, já mám víno rád.
Leč přijde čas, že někdy révu spálí mráz, či révokaz, s tím také není žádný špás, je prázdná káď a nikde vína ani máz, tak, babo raď, co s pravdou bude, prosím vás, in vino veritas, in vino veritas.
In vino veritas, in vino veritas, číš zvednem v pravý čas, in vino veritas, in vino veritas a zpívat budem zas, in vino veritas, in vino veritas, někdy pravda musí dlouho zrát, počkám a dám si džbán, já mám víno rád.
Et siam sí né, et siam sí né, et siam sí né víno veritas.