Když jdou na mužskýho léta Což se může stát i nám Když se čáry v jeho tváři podobají roklinám Když má duši hodně popsanou Jen torza lásek zůstanou A jeho řeka míří k mořským písčinám
Když jdou na mužskýho léta A když se tu dlouho rval Když jdou na mužskýho léta Nebaví ho věčně cval Chce žít krokem někde za scénou Mít svojí tornu zasněnou Ať svěžejší to táhnou dál
Takhle otevřít si knížku s jednou rukou za hlavou Usnout lehkou línou únavou Zajít ke starýmu křížku, cestou sladce loudavou A žít zábavou, jen zábavou
Jenže když si splní přání A má ticho čas a klid A moh by si bezstarostně žít Pak je nesvůj, něco shání Asi to, čím doteď žil Než si najde cíl, zas najde cíl...
Když jdou na mužskýho léta Teprv je to vážně chlap Strašně rychle zapomíná Kdy ho život kous a škráb Místo kouzla tichých večerů Zas tahá lidi z malérů A vůbec neuznává slova „stár” a „sláb”
Když jdou na mužskýho léta A když se tu dlouho rval Když jdou na mužskýho léta A moc mu už nejde cval Stejně nežije jen v úvahách A sebe sám si zapřahá A do posledka táhne tu svou káru dál