A tak se ptám je-li noc, anebo den Jsem totiž zavřenej v baráku bez oken Kolem je tma a jinak nic Ale vlastně jestli něco, to těžko říct
Že pojem časoprostor se mi zde rozptýlil Ale zase mi zde nikdo neradí Několikrát už jsem se o pár roků zmýlil Řeknu ti stěno, že to nevadí
A tak se ptám Zda si věřím, či nevěřím Jsem totiž zavřenej v baráku bez dveří Kolem je tma a jinak nic A tak si nakreslím na zeď pár okenic
Doufám, že pohyb štětcem změní na celou věc náhled Jenom ne na to, co mi v lochu nechybí Otvírám okno, čekám vzduch, tak nač otálet
Ale stejně ať se mi to líbí Anebo nelíbí Ohalovanej se vnucuje názor Že nejde o žertík Že je na zdi čertík namalovanej A do rytmu se kejvá Dlouhej z gumy obušek
A tak jde čas A den a noc a noc a den A nelze vyjít ven z baráku bez oken Kouzlo je v tom Že není kam Takže je nadbytečný řešit hlavolam
Ten pohyb štětcem nedá faktům přednost v jízdě Jako je řešit, co mi v lochu nechybí A kreslit pár mazanic na zeď v tomhle hnízdě
Neboť stejně ať se mi to líbí Anebo nelíbí Ohalovanej se vnucuje názor Že nejde o žertík Že je na zdi čertík namalovanej A do rytmu se kejvá Dlouhej prut
U nás ve vězení za narušení pořádku Toho si cením, že nezůstane u zadku Že kromě toho za pokaženou morálku Byt pro jednoho, kde naučím se zahálku
Na zeď mi ťukaj sousedi taky v maléru Jako já fňukaj, my chceme dělat v plenéru Ale na dlouho máme zaražený vycházky A proto tady všichni malujeme obrázky
U nás ve vězení za narušení pořádku Toho si cením, že nezůstane u zadku Že kromě toho za pokaženou morálku Byt pro jednoho, kde naučím se zahálku
Na zeď mi ťukaj sousedi taky v maléru Jako já fňukaj, my chceme dělat v plenéru Ale na dlouho máme zaražený vycházky A proto tady všichni malujeme obrázky