Zas mi říkal, že má něco pro mne, a to něco, to prý láska je. Já však nechci žádnou lásku v domě, přináší jen žal a výdaje.
Mám proti lásce boty, ty chrání paní svou, ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou.
Žiju sama díky těmto botám, žiju sama zásluhou těch bot, často sice klukům hlavy motám, botám ale city nejsou vhod. V těch botách ráda šlapu, zvlášť po lásce nás dvou, ty boty vždycky jdou a všechno hezké pošlapou.
Tyhle boty nosím někde v duši, někde v duši, ne však na nohou. Jsou tam dole, kde mi srdce buší, od bušení mu však pomohou. V těch botách ráda šlapu a to se mi prý mstí, prý v těchto botách jdu a tak si šlapu po štěstí.