Zimní melodie - Зимняя музыка | Текст песни

• Тексты песен
• Zimní melodie
• Зимняя музыка

Pohladil jsem mez a byla měkká a huňatá jako ovčí rouno. Pohladil jsem mez a ruka mi voněla mateřídouškou. Nad hlavou mi kvete šípkový keř. My nemáme palmy, orchideje ani lotosy. Nemáme keře, z nichž mluví Hospodin zástupů řečí hromu a blesku. Bůh této země je prostý a skromný jako ona sama. Mluví tichou, pokornou řečí z kvetoucí trnky a ze šípkového keře. Nemluví k prorokům, ale k samotářům bloudícím polními stezkami, mluví k dětem skotačícím na louce a mluví k milencům, kteří slyší jeho mlčenlivou řeč.
Šípkový keř voní. Já měřím výšku nebe trylky skřivanů, dálku prostoru zpěvem splavu a vůní borového lesa, kterou mi chvílemi přináší lehký větřík. Schnoucí louka voní všemi dešti letošního jara, které jí pomohly vyrůst. Schne a lehkým výparem vrací část vláhy obloze, zatímco druhou část vrátila zemi. Voní jetel a voní vrba u potoka.
Je ještě třeba zrak, abys vnímal všechnu tu krásu? Kdybych měl vidoucí oči, snad bych je v této chvíli zavřel, aby ke mně nepřestal mluvit skromný Bůh této skromné země ze šípkového keře mlčenlivou řečí o kráse a sladkosti těch nejprostších věcí.