Dřív nežli vzejde světlo dne, přes horstvo, jež se v mlze pne, jdem do hlubin, kde vládne stín, hledat své zlato kouzelné. Znal naše kouzla zemský klín, když rod náš v třesku kovadlin kul klenoty a temnoty zaháněl v slujích, kde spal stín. A mnohý elf i dávný král měl od nás meč, co zářně plál, kdyžtě náš um těm vladařům do jílců oheň včaroval. Dali jsme stříbru hvězdný třpyt, korunám zlatým slunce svit tu krásu krás a skvělý jas jsme předli z drátků jako nit. Dříve než vzejde světlo dne, přes horstvo, jež se v mlze pne. jdem do hlubin, kde vládne stín. pro svoje zlato ztracené. A co jsme měli pohárů a zlaté harfy postaru, jenže náš zpěv člověk či elf neslýchal z hlubin, ani hru. Sosny se s nářkem prohnuly, zlé vichry noci vanuly, les rázem vzplál a plápolal tak jako tisíc fakulí. Zvon v údolí bil na poplach a lidem zbělil tváře strach, když dračí spár hůř nežli žár jim pohřbil město v sutinách. Dýmala hora pod lunou v tu chvílí pro nás osudnou, každý se hnal, než drak ho sklál pod svými drápy, pod lunou. Dřív nežli vzejde sluce svit, přes chmurný, mlžný horský štít jdem do hlubin, kde vládne stín, mu harfy své i zlato vzít!
Песня гномов из «Хоббита» на разных языках Если ролик нравится - ставь лайк! Хочешь первым смотреть новые трейлеры к лучшим фильмам - подписывайся на канал ...