KRISTUS Já pouze smím ti říct přání své, nic víc. Odejmi tu číši zkázy, hořkosti a bídy plnou z rukou mých. Dál nejsem tím, kým byl jsem dřív, tam na počátku.
Já tvou sílu měl, tys však oněměl. Ta tři léta v různých krajích jako třicet se mi zdají. Ztrácím víru, únavou jsem zbit. To zkus po někom chtít!
Ty znáš můj úděl. Mám-li zemřít, naplň zákon, děj se vůle tvá. Nech je bít mě, mučit, zabít, přibít na tvůj práh...
Bože, proč teď, proč právě teď mám strach zahlédnout cíl, po cestě tvé jít dál. Pravdu chci znát, krutou i zlou ne lež. Proč oběť mou, proč oběť mou ty chceš?
Znáš můj úděl. Pochopí snad víc až zemřu, než dokud jsem žil? Vrátí se pak mezi lidi to, o čem jsem snil?
Bože, proč teď, proč právě teď mám strach zahlédnout cíl, po cestě tvé jít dál. Pravdu chci znát, krutou i zlou ne lež. Proč oběť mou, proč oběť mou ty chceš?
Otče můj, já musím znát důvod! Zemřít mám, tak musím znát důvod! Pravdu chci znát, krutou i zlou ne lež. Proč oběť mou, proč oběť mou ty chceš?
Já, já teď zemřu! Já, já umírám!!!
Má snad větší smysl zemřít, než abych dál žil, věříš, že jim vlastní krví paměť navrátím? V nejistotách utápíš mě. Neslyšíš můj pláč? Chceš-li abych zemřel, tedy řekni proč a zač!
[: Já umírám..... :] Dívej se, jak umírám! Jak umírám!
Ne, co říkám já, děj se vůle tvá. Vznáším se jak nad propastí po těch létech trpkých strastí. Spočítáno na minuty, konec vidím! Ó, jak jsi krutý!
Ne, co říkám já, děj se vůle tvá. Skláním tvář svou, sestup z výše, piju nápoj ze tvé číše! Rychle na kříž přibij tělo mé, než strachy řeknu„ ne“!