музыка - Ladislav Štaidl, Karel Gott текст - Zdeněk Borovec
Jeden muzikant se do kytáry zbláznil, od bílého rána jen brnkal nic víc. I lásky a flámy, neprožíval s námi, a sám s dívkou být, tak nevěděl co říct.
Do strun sáhnul a hrál, byl v té chvíli král, cejch svůj, když pálil do antén. Ze strun stříbrných hřměl vulkán, zněl smích, kvetly náruče chrizantém.
On nespal nejed, pořád hrál třeba grátis, jen prázdný kamrlík a mládí to tam. a já se ho ptával, zda má tohle smysl, nemít ani flok, věčně žít takhle sám.
Do strun sáhnul.... .....náruče chrizantém.
Pak lůžko ve špitále a ticho a prázdno, už málo je času i sil ke vzdorům. Ale ten muzikant pane jó ten si troufal, popad nástroj svůj a utek doktorům.