1. Můj přítel snídá sedm kremrolí a když je spořádá, dá si repete, cukrlátko, on totiž říká:"Dobré lidi zuby nebolí a je to paráda, chodit po světě a mít, mít v ústech sladko." R: Sláva, cukr a káva a půl litru becherovky, hurá, hurá, hurá, půjč mi bůra, útrata dnes dělá čtyři stovky, všechny cukrářky z celé republiky na něho dělají slaďounké cukrbliky a on jim za odměnu zpívá zas a znovu tuhletu cukrářskou bossa-novu.
2. Můj přítel Karel pije šťávu z bezinek, říká, že nad ni není, že je famózní, glukózní, monstrózní, ať si taky dám, koukej, jak mu roste oblost budoucích maminek a já mám podezření, že se zakulatí jako míč a až ho někdo kopne, odkutálí se mi pryč a já zůstanu sám, úplně sám.
R:
3. Můj přítel Karel Plíhal už na špičky si nevidí, postava fortelná se mu zvětšuje, výměra tři ary, on ale říká:"Glycidy jsou pro lidi," je prý v něm kotelna, ta cukry spaluje, někdo se zkáruje, někdo se zfetuje a on jí bonpari, bon, bon, bon, bonpari.