A lidi nevidí nás Bílý stíny jdou tmou Oni hledaj svou tvář A neslyší náš hlas Připadám si jak pes Který u tebe stál Chce se mu výt A neví kam jít Má dál, musí žít Já vím je to zlý Rozdělí nás Volám stále: Stůj! Neslyšíš mě, nevidíš mě Jen ucítíš mráz
Ještě jednou se ptám A prosím půjč mi tvůj hlas Já se navrátím zpátky Navíc vrátím ho včas
Máme strach jak žít dál a s kým Minci svou převozní už má Daleko není břeh jdu spát Tak nech mě zavolat: Stůj! Vím, není už můj!
A možná pro tebe jsme směšný Já chci jen vzkaz mu dát Rozloučit nech mě s ním A povolíš hráz nás Musíš žít, já vím je to zlý
Ještě jednou se ptám A prosím půjč mi tvůj hlas Já se navrátím zpátky Navíc vrátím ho včas
Máme strach jak žít dál a s kým Minci svou převozní už má Daleko není břeh jdu spát Tak nech mě zavolat: Stůj! Vím, není už můj! Nech mě zavolat: Stůj!
Vím, vím není už můj, můj, můj
On se na mě cháron tváří přísně Zákaz stát křičí přísně Já s ním půjdu Já půjdu
Ještě jednou se ptám A prosím půjč mi tvůj hlas Já se navrátím zpátky Navíc vrátím ho včas
Máme strach jak žít dál a s kým Minci svou převozní už má Daleko není břeh jdu spát Tak nech mě zavolat: Stůj! Vím, není už můj! Nech mě zavolat: Stůj! Vím, není už můj! Nech mě zavolat: Stůj!